Malé ohlédnutí za touhle dobou

12. října 2012 v 20:31 | blog-nomad |  myšlenková popelnice :)

Je to neradiční, že budu psát o tom, o čem budu psát. Většinou se řídím pravidlem : když tomu nerozumíš, tak se do toho neser. Ale k napsaní tohoto článku mě podnítil rozhovor s jedním z mích spolužáků o České politice. My dva na to máme úplně jiný názor, tak jsem se trošku zdravě rozčílila a potřebuju se vypsat :)


Kolikrát jsme už slyšeli, že za totáče to bylo lepší? A kolikrát jsme o komunismu slyšeli jako o zlé době bez špetky svobody? Já se jen ptám. Narodila jsem se po rozpadu Československa a o komunismu tím pádem vím míň, než desetidenní žížala o Dopplerově jevu. Možná je to tím, že ve škole nám vkládají do hlavy a do úst jak to před rokem 89 bylo strašné a jak je tento systém, neprávem nazývaný demokracie, je úžasný. Popřípadě jaký byl Havel hrdina.


Ano, omlouvám se tímto, že vytahuji staré a do kolečka omílané téma, ale pořád mám v hlavě "Havlománii" z minulého roku. A to, že se teď jmenuje Pražské letiště Havlovo, to už je vrchol. Už jsem psala článek na podobné téma, protože když to po smrti našeho prvního Českého prezidenta bylo určeno jako téma týdne, tak trochu jsem se dožrala. Tehdy jsme byli nuceni strávit celou minutu, kterou jsme mohli věnovat opakováním lineárních rovnic, v tichosti a pozoru jako symbolické uctění jeho památky. A to ani nemluvě o desetiminutovém projevu jedné z učitelek, který měla stáhnutý z wikipedie. (Dobře, tohle tvrzení sice nemůžu nijak obhájit, ale jisté podezření mám). Tehdy jsem si protestně založila ruce, klepala nohou a dívala se na hodiny, jako kdybych odpočítávala každou promarněnou nanosekundu. Pak jsme všichni vybuchli smíchy, protože trapné ticho přerušil telefon z kabinetu. Matikář to stejně po pár vteřinách vzdal, a my jsme se dál věnovali matematice. Tady bylo vidět, že většina učitelů má na celou věc podobný (správný) názor, ale z nějakého mě nepochopitelného důvodu, ho neříkají nahlas. To mě zas tak nevadí. Dost mi vadila ta scéna na občance. Učitelka po nás chtěla referát na téma Havel.

Měli jsme na to čas deset minut a pak to přednést před celou třídou. Jenže ona nemyslela úvahu, s názory a fakty. Chtěla po nás kecy a lži. Chtěla slyšet to nejlepší. Od většiny to dostala a musím, ač nerada, přiznat, že i já jsem se nechala strhnout a napsat slušných pár řádků o tom jak to byl člověk, který se zajímal o kulturní dění, napsal pár dobrých (ehm…) her a vůbec. Nepsala jsem lži, psala jsem čistě o tom, co dělal. Nenapsala jsem o záporech, a nepsala jsem o tom, jaký to byl hrdina. Ano, asi to nebyl špatný člověk (no osobně jsem ho neznala) , ale proč má být označován za hrdinu? Lituji, že jsem nenapsala to, co píšu teď. Žužu napsala o tom, že ji smrt Havla ani moc nezasáhla. Už si nepamatuju reakci učitelky, ale kladná asi nebyla. Žužu se přitom jen nebála říct pravdu, svůj názor. Bubblie pro změnu nenapsala nic, řekla bych, že taky tak trochu protestně. Odůvodnila to tím, že jsme se o Havlovi nic neučili, což byla mimochodem pravda, no a na to učitelka už vystartovala a zadala ji referát na téma komunismus vs. Demokracie. A samozřejmě chtěla popsat jak je naše demokracie úžasná věc. Těžko se o tom píše, když tady se to s demokracií srovnávat nedá.

Ano, naše demokracie byla skvělá. Za první republiky, možná. Já to nechápu a nikdo mi to neumí vysvětlit - proč tolik mladých lidí, kteří se většinou o komunismus neotřeli ani bičíkem mužské pohlavní buňky, si myslí, že teď je to lepší než před sametovou. Vždyť přece starší lidé, kteří tady byli od nástupu komunismu, říkají, že všechno bylo lepší. Například můj dědeček o tom často a s rozhořčením vypráví. Za komunismu byli podle něj jistoty, které teď zmizely. Pokud někdo nepracoval, tak prostě neexistoval. Na druhou stranu, práce tu byla vždy. A nějací nejmenovaní, nepřizpůsobiví, nepracující příživníci - to prostě neexistovalo. Nikdo stát nesměl okrádat. Dnes jsou všichni ve stresu.
Ne nevím, jestli je to tak úplně komunismem samotným, že jsme se měli lépe. Možná to bylo jen dobou, ne režimem. Jistě, podle toho co nám vypráví ve škole, bych nechtěla komunismus zpět. S tímhle systémem se ale vysokým tempem řítíme do prdele. A zpětný nástup komunismu by nás podle mého názoru z té prdele už nedostal. Kdoví, jestli by jsme se nedostali ještě do větší. Já totiž nevím. Jsem typický adolescent s postpubertálními názory, které nejsou podložené tisíci fakty. Ale není pravda, že jsem naočkovaná od rodičů. Já jsem naočkovaná od téhle doby. Nemusíš být bůhvíjak vzdělaný, abys pochopil, co se tady děje a že to není na dobré cestě...

Už jenom samotná prezentace našeho státu je špatná. Podniky rozprodaný, i ten sport už nestojí za moc. A pan prezident, no to je už škoda mluvit ne? O ukradeném peru věděl celý svět a z toho "atentátu" z nás má opět celý svět srandu. To je docela smutné.

Vím, že jsem zase kecala všude kolem, a zřejmě i kraviny jen mám poslední otázku? Proč nám ve škole neříkají důležité věci? Proč se zlobí za náš názor, jen protože není v osnovách? Protože nikdo nám nic neříkal o spojitosti Havla s humanitárním bombardováním. Nikde se o tom moc nemluví. V čem je to tedy oproti tehdejší době lepší? V čem se to liší? Spoustu věcí se stále zatajuje. O spoustu věcech se nemluví. Nevíme, a nemáme ponětí o tom, že nevíme. A tisk a média - hlídací psi demokracie…? Koukali jste se někdy na zprávy? Hlavní zpráva o tom jak pan prezident dostal plastovou kuličkou o velikosti 5 milimetrů do ramene a musel si to nechat nutně ošetřit ve vojenský, a pak už jenom o paní co si v lese zvrtla nohu o pařez.

***

Jé jak já bych se ještě vykecala. Je toho tolik, čemu stejně nerozumím a pořád se do toho seru. Jó jak nadšeně bych psala o volbě prezidenta a o církevních restitucích, ale… myslím, že pro dnešek máte všichni mích keců absolutně dost. Takže někdy příště…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
...I don't deserve to have you...My smile was taken long ago/if I can change, hope I never know...


Tahle písnička mě momentálně chytla za srdce...